Říká se, že když Re plakal, jeho slzy se měnily ve včely. Takový byl význam včel pro dávné Egypťany, kteří uctívali mnohá božstva, jako byl např. Amon, Min a Neith. A Neithův chrám byl nazýván Per-bit, tj. Dům včel. Hieroglyf pro včelu znázorňoval fonetický zvuk „biť“ a byl součástí královské ochranky „nesu bit“ čili „ten, který je rohoží a včelou“, přičemž včela reprezentovala Dolní Egypt. Proto jsou včelí hieroglyfy v mnoha královských hrobkách i chrámech (Wilkinson, 1992).
Med, produkt včel, byl ve starém Egyptě významnou komoditou, neboť se používal jako sladidlo i jako součást léků. Známe několik hrobek, kde byly nalezeny medové plásty nebo pevně uzavřené nádoby s medem, prezentované jako dary (Crane, 1999). Med byl aplikován vnitřně i vně při ošetřování ran, popálenin a také jako alternativa při léčení různých chorob (Estes, 1993). Medná produkce byla pro Egypťany tak důležitá, že byla pod státní kontrolou už za dob Střední říše. V anglickém muzeu v Oxfordu je uložen papyrus 19. dynastie, na kterém je písemná žaloba na dva včelaře pro velmi nízký medný výnos spolu s doporučením, aby bylo proti nim něco podniknuto. Tato centrální moc nad včelařením pokračovala až do období Ptolemaiovců. Na papyrech zhruba z roku 250 př. Kr. jsou stížnosti na včelaře i záznamy o tisících včelstvech (Crane, 1999).
Včelařská literatura zaznamenává pět scén znázorňujících tehdejší včelaření (Crane, 1999 atp.). Nejstarší je z páté dynastie a byla nalezena ve Slunečním chrámu Ne-user-rea (2453 – 2422 př. Kr.). Tato velmi známá scéna, která se nyní nachází v Egyptském muzeu v Berlíně, je rozdělena do čtyř sekcí. První znázorňuje získávání medu od jeho vybírání včelstvu a odvíčkování. Druhá – o něco novější – nebyla nikdy vystavena, ale je prý podobná té první (Crane, 1999). Další dvě sekce jsou asi o 900 let mladší, datované do vládnutí 18. dynastie. Velmi poničená je scéna z hrobky Amenhotepa, strážce dobytka z doby královny Hatšepsut (1498 – 1483 př. Kr.). Znázorňuje dva včelaře ošetřující horizontální úly naskládané na sebe (Sáve-Sóderbergh, 1957). Kompletnější je malba z hrobky Rekhmira (1405 – 1380 př. Kr.), která znázorňuje vybírání plástů i získávání medu. Za povšimnutí také stojí fakt, že je zde znázorněn kuřák (dýmák). Tehdy to byla nádoba, v níž se pálilo kadidlo.
Pátá scéna o včelaření byla nalezena v hrobce Pa-basy (644 – 610 př. Kr.) v době 26. dynastie. Je rozdělena do dvou sekcí, přičemž ta spodní znázorňuje včelaře s rukama vzhůru, jak se klaní úlům obklopeným včelami. Horní sekce pak ukazuje včelaře, jak nalévá med do nádob pro uskladnění, přičemž je také obklopen včelami.
Těchto pět epizod bylo ve včelařské literatuře prodiskutováváno téměř celé století. Jsou to nejstarší záznamy o skutečném včelaření. Ale v poslední době se v egyptské literatuře objevila existence jedné, nebo možná dvou dalších hrobek z období 26. dynastie, kde jsou rovněž scény ze včelařství. Starší z těch dvou byla vzpomenuta při upřesňování polohy vykopané hrobky Harwy. Hrobka Harwy předcházela hrobku Pabase a podobnost mezi těmito dvěma hrobkami dávala tušit, že hrobka Pabase byla kopií starší hrobky Harwy. V roce 1999 byl nalezen malý úlomek vápence znázorňující včelu a strom, který pocházel z celé včelařské scény (Tiradritti, 1999).
Ankh-hor žil také v době 26. dynastie za kralování Psamtika II. a Apriese (597 – 570 př. Kr.) a byl pravděpodobně nástupcem Pabasy jako vrchní číšník božských kněžek Amuna (Bayfield, 2006). Včelařská scéna z hrobky Ankh-hora je silně poškozená a co zbylo, je rozděleno na dvě části. Na jedné je klečící muž s rukama v pozici uctívání s tváří obrácenou ke třem včelám a k hraničce sedmi dlouhých nízkých struktur se zaoblenými konci. Mohly by to být mizerně vyřezané úly, ale konce těchto „úlů“ nejsou tak ploché jako úly zobrazené v jiných hrobkách. Mohou to ale také být plásty vyndané z úlů. Napravo od těchto „plástů“ jsou dvě včely a dál napravo je další hranická sedmi úlů nebo plástů. Napravo od těchto plástů (druhá část) je kompletní doleva pohlížející včela, která je nad dvěma rukama držícíma malé obětní nádobky. I když je reliéf velmi poničen, je zde několik vodítek, podle kterých se dá usuzovat, jak to mohlo vypadat.
Tento zkompletovaný reliéf z hrobky Ankh-hora neposkytuje žádné detaily o včelaření ve 26. dynastii, ale dokumentuje neustávající význam včel i včelaření pro staré Egypťany.
Přeložila: prof. Ing. Sylva KUBIŠOVÁ, CSc. (Kritski, G.; American Bee Journal 2007, č. 2, str. 141-143)